АРМИЯ
Карусов
Пятница, 19.04.2024, 21:46


"...Цивилизация гибнет только у тех, кто сам её уничтожил.
И в этом была главная ошибка Карусов.
Они пожалели тех, кто сам уничтожил свои Миры и сам для себя ничего не стал делать, чтобы выжить на своих погибших планетах..."
 
Приветствую Вас Гость | RSS
  "Не забывайте, что за Вами стоит целая Армия людей, которым теперь надо объяснять все, что Вы поняли сами!"   [Новые сообщения · · Правила форума · Поиск · RSS ]
  • Страница 1 из 1
  • 1
Модератор форума: martin_prince  
Форум » Тематические форумы » Chronology and articles for foreign readers » Chronologie a články v češtině » Stručná chronologie. Pojmy a Definice (Stručná chronologie. Pojmy a Definice.)
Stručná chronologie. Pojmy a Definice
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 17:55 | Сообщение # 1
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline

Stručná chronologie podle Sandry Římské

Vítám Vás, drazí čtenáři a hosté !
Navštívili jste stránky nazvané „Armáda Karusů“ , věnované obnoveným dějinám zabraného Ruska – Petrohradu a Moskvy.

Od podobně zaměřených  stránek se tyto naše liší tím, že berou v úvahu pouze reálné dějiny zabraného Ruska – Petrohradu a Moskvy, dějiny Bílé Ruské Armády Říše Konde, Bílých Generálů Karusů (Rus), Bílých Důstojníků.

S  oficiálním pohledem profesionálních historiků se tyto stránky nijak nerozcházejí, jelikož tito přiznali nepravdivosti a lži v oficiálních verzích historických civilizací, které jim nařídila psát Inteligence – Hrdinové francouzské revoluce.   Historikové sdělili, že v oficiálních knihách historie lze něco inteligentního vystopovat, je tam jedna lež  a tou jsou „Literární mystifikace“.

Šla jsem z jiné strany pohledu, po linii nám známých skutečností SSSR (Svazu Sovětských Socialistických Republik) druhé poloviny 20. Století. Hlavní událostí 20. Století byla  Revoluce (Občanská válka) v Petrohradě, Moskvě a po celém Rusku, vykoupaná v krvi.

Použila jsem také vzpomínky a paměti současníků 20. století,  dopisy, memoáry, biografie a romány, ale také osobní rozhovory a vzpomínky s doposud živými Kozáky, Armejci , Bělorusy, Ukrajinci, Slovany a obyvateli Leningradu.

A právě na základě reálných vzpomínek reálných lidí jsem se pokusila sestavit skutečný běh událostí.

Vyjadřuji tímtozvláštní poděkování  služebníkům Ruské pravoslavné církve (RPC), kteří mi objasnili, že první  Kníže Car Rus byl touto církví přejmenován na Michaela Alexandra z Palácového náměstí a Svatých ikon. A také mi bylo sděleno, že žádné „dávné věky“ neexistovaly.

Před středověkem zahynul Svět a vše, co na něm bylo. Vše zahynulo. Ve středověku byla pouze jedna republika a to Novgorodská Republika. A přejmenovaný Michael Archanděl První Kníže Car Rus,  byl první Imperátor Dioklecián, žijící na samém počátku středověku v Novgorodské Republice a byl Stvořitelem Světa.

Nebylo pro mě těžké, s takovým mocným spojencem, jako je Katedra historie a Církev svatá, obvinit Inteligenci z dokonalého falšování historie poslední lidské civilizace. Mohla jsem tak sestavit sled tehdejších událostí. Na rozdíl od ostatních historiků jsem jako základ použila Rodokmen Rodu Knížat Konde Sever – Korporaci důstojníků Generálního štábu, Vlády Armády Karusů, z let 1352 – 1921 n.l.

  • 1329– 1332 n.l.  Konec Světa na počátku středověku.Ostřelování, úder na Zemi. Zničení Sparty. Záchrana Kozáků Anděly Karusy.
  • 1352, 21. Listopadu  Sněm Andělů Karusů, započalo nové počítání času - ANNO DOMINI
  • 1352 – 1853 n.l.  Konde žijí ve městě Xikrik na řece Novogor
  • 1353 – 1384 n.l.  ARMIA přiváží, ze sedmi  jiných zničených planet, rodiny různorodých vesmírných národů, na svou vojenskou základnu
  • 1385 n.l. Vítězství nad „Rudým drakem“. Toto vítězství slavila ARMIA (Armáda) ve svém hlavním městě Xikrik, po té odcestovala do Vesmíru. Část ARMIE zde zůstala jakožto vojenská ochrana planety před možným kosmickým napadením Rudými a začala vytvářet civilizaci
  • 1385 n.l. Počátek vytváření centralizovaného státu ARMIE, započalo vytváření civilizace, jelikož civilizace která existovala před středověkem kompletně zahynula.
  • 1853 n.l. Německá vojska ( Východní válka 1853 – 1856 ) zaútočila na Petrohrad ( Xikrik ) a Moskvu (Mefkarus). Současně v obou městech probíhá vzpoura Inteligence proti ARMII.
  • 1853 n.l. Kozáci spolu s Inteligencí rozdmýchávají povstání a zradou zabírají město.
  • Prosinec 1853 n.l. Vražda poslední Bílé královny Marie Antoinetty z Rodu Andělů Archanděla Michaela
  • 1854 n.l. Konde pozbývají Kozáky zabraný Xikrik a přenáší svůj Generální štáb a všechny vládní instituce do Lutécie ( Paříž ). Bílá emigrace. Válka mezi Konde a Kozáky byla přenesena na kontinent.
  • 1854 – 1888 n.l. V Kozáky (Němci) zabraném petrohradském Zimním paláci žije Fridrich Hohenzollern, Král a velitel kubánských Kozáků a zároveň Imperátor (prezident) Německo-Ruska (Germanorosii). Petrohrad a Moskva jsou zabrány Němci a zároveň obě města  přejmenovány. Centrální Rusko přechází do německé okupace.
  • 1858 n.l. zabrané a Němci přejmenované současné Rusko je přejmenované na Rudé (Sovětské) Prusko. Starý Zámek Konde, Xikrik na řece Novogor, hlavní město ARMIE, je Němci přejmenován na Petrohrad na řece Něvě. Město Mefkarus na řece Čartorus je němci  přejmenováno  na město Moskva na řece Moskva.
  • 1858 n.l. Oficiální změna heraldického znaku, erbu Ruska. Ze spárů orla byly odstraněny symboly žezla a jablka, které znázorňovaly státní moc. To znamená, že Rusko přešlo pod německou okupaci a v letech 1858 – 1871 n.l. bylo přejmenováno na Prusko.
  • 1866 n.l. Zabrané Rusko, tehdy Rudé (Sovětské) Prusko se stává Severo-Německým Svazem (Sojuzem) a všichni obyvatelé se tak stávají Němci. Obyvatelstvu změnili jména a zakázali používat francouzský jazyk. Je zaveden nový, německý okupační jazyk, je jím  francouzský  banditský, také anglický banditský, také ruský zlodějský jazyk, který obyvatelé nazvali "příšernou slovanštinou".
  • Nastává přepisování historie, Petrohrad je přejmenovaný a vepsaný do historie Novgorodské republiky Řeč Pospolitá a potom je opět přepsaný do historie starého Říma a Byzantské říše ( Řecka ).
  • Je přepsána i chronologie, Němci času připsali 1352 let a tak se z roku 513 skokem ocitli v roce 1865. Dějiny se tak uměle prodloužily a přibylo v nich 13,5 století.
  • 1352 n.l. tento rok je umělý, doplňkový a existuje pouze na papíře.
  • 1871 n.l. Kozáci obsadili a přejmenovali Lutécii na Paříž a Říši Ruské Armády Konde, Andělů Karusů přejmenovali na Německo. Byly přepsány dějiny Andělů Karusů (Rus).
  • 18.Ledna 1871 n.l. byla ve Versailles pruskými vojsky vyhlášena Německá říše. Celé Rusko bylo zabráno Němci a Židy a přejmenováno na Německo.
  • Datum 18. Ledna 1871 je třeba si zapamatovat, protože tehdy vzniklo Německo, ono zabrané Rusko, Rudé (Sovětské) Prusko, Severo – Německý (Sovětský) Svaz (Sojuz).
  • Po roce 1871, datum je potřeba ještě upřesnit, přichází nová válka, revoluce, mezi Kozáky a jejich spojenci Židy, ve které Židé porazili Kozáky. V roce 1888 byl v Petrohradě zavražděn Fridrich Hohelzollern ( Sumarokov ) a vlast zabrali Prusové. Židi Hanoveři, Saxe Coburg Gothové.
  • V zabraném Perohradě se poprvé objevují podvodníci, samozvaní Romanovci, židi Holstejni, kteří si vynutili pruské šlechtické postavení, spolu se židem Rothschildem. Romanovi byli chráněnci Hanoverů Saxe Coburg Gothů ( Windsorů ). Znovu se přepisuje historie, tentokrát pod taktovkou židů Holsteinů, Hanoverů, Saxe Coburg Gothů (Windsorů).
  • V přepsané historii se napovrch dere Sumarokov – Elston, ataman kubánských Kozáků, který podnítil kozácké povstání v letech 1853 – 1871.
  • Sumarokova posmrtně přejmenovali na Fridricha Hohenzollerna, také na Nikolaje I. (Mikuláše I.), také na Alexandra II., dále na Jusupova, na Napoleona ( všichni tři ). Prý je Stěnka Razin a Emeljan Pugačev vše v jednom. A to ještě nejsou všeci dvojníci Sumarokova – Hohenzollerna, protože jsou další indicie na další dvojníky Sumarokova – Hohenzollerna – Romanova.
  • Podle toho, co z biografie o Sumarokovi – Hohenzollernovi – Napoleonovi vyplívá, je jeho nadprůměrná osobnost a zaslouží si důkladnějšího prozkoumání. Domnívám se, že jméno Sumarokov je odpovědí na všechna tajemství francouzské revoluce.
  • 1888 n.l. Změna vlády amoci v Německo-Rusku (Germanorosii). V toto datum přichází poprvé k moci v Evropě Hannoveři – Saxe – Coburg – Gothové, Holštejn – Gottorpové, Brnardottové a Glückburgové. Ovládnutí světa je dovršeno! Přichází na řadu rozdělení světa, Stát Andělů Konde, Bílých Důstojníků, je rozbit na kousky, a vznikají předchůdci budoucích „států“, známé z naší současnosti,  které se objeví po Druhé světové válce Andělů Konde s Kozáky v letech 1914 – 1921 n.l.
  • V té době přichází zavedení vymyšleného židovského náboženství, nám známé jako „křesťanství“. Bylo by předčasné mluvit o křesťanství před rokem 1888 n.l. (neexistovalo).
  • 1888 n.l. V Petrohradě se hovoří o Pravoslaví, jako jiném náboženství, poprvé se objevuje „pokřestění Ruska“, ale nehovoří se o přijetí křesťanství, ale o přijetí Pravoslaví, typu pokřestění kyjevské Rusi před 900 lety.
  • Zde je moment, kdy v roce 1888, v Petrohradě, Moskvě a v celém zabraném Rusku, přijali pravoslaví a ne křesťanství, které propásli všichni křesťané. Stačí prohledat staré noviny, abychom viděli, že v roce 1888 se vede řeč o Pravoslaví a ne o křesťanství.
  • To znamená, že vládou a státní správou prorostla církev a vzala s sebou zmatek se dvěma náboženstvími, s pravoslavím a křesťanstvím.
  • Správně je „církev“ „cirkusem“, cirk – kruh. A kruh (cirk) to je nejvyšší orgán vlády Kozáků – rebelů.
  • A tehdy všechny „církve“ (cirkusy, kruhy),  bývalé budovy Plukovních komisí vlády Kozáků, až do roku 1888. „Chrám“, „chrámy“ (kostely), to jsou domy, paláce. Plukovní chrámy, plukovní církve, to jsou bývalé budovy (domy, paláce, zámky) Plukovních komisařství vlády kozáků na místní úrovni samosprávy. Nám známé městské sověty (Gorsovět), parlamenty (Gorduma). (v ČR výbory), administrativa samosprávy.
  • Mimochodem, na konci 19. Století slovo „Samoděržavie“ (samoděržaví, samovláda) znamenalo u Kozáků „samoupravlenie“  (samosprávu) – vládu lidu. A „pravoslaví“, to je „Zákon Slovanů“, mimochodem „Nový zákon“. Nový zákon,  (pravidla, stanovy),  to je jazykem Ruské pravoslavné církve „Velká smlouva“.  Kozáci svrhli a sesadili vládu i moc ARMIE a prohlásili mocí sami sebe. Odtud pochází změna staré víry, Starého zákona, Pravidel ARMIE, Velké smlouvy Kozáků s Rus(sem) na počátku středověku. A přijetí Nového zákona sovětské vlády Kozáků přišlo v letech 1853 – 1888.
  • Takže otázka není o náboženství, ale o změně moci avlády. Starou vládou „Od Boha“ byli Konde, Bílí Králové Andělé. Stará víra  (vyznání).
  • Po povstání Kozáků v letech 1853 – 1871 n.l. započala kozácká vláda a všichni museli přísahat věrnost Kozákům, „Lidové moci“  (národní vládě). Nová víra, to je Pravoslaví.
  • Potom naopak, vládu Kozákům vyrvali Židé a znovu se měnila moc, vláda. Kozáci byli nuceni přísahat věrnost Holsteinům, svěřencům Hanoverů – Saxe – Coburg – Gothům. A je to tady – přijetí křesťanství v Rusku.
  • Starověrci, to jsou Armejci, kteří přísahu nemění.
  • Nová víra je pravoslaví a to je Nový zákon Kozáků, zrádců ARMIE: „pravoslaví“
  • A novější víra, to je židovské křesťanství, znamená to vynucenou přísahu, kdy Němci a Židé přinutili Kozáky přísahat věrnost  Golsteinům, Hohenzollernům, Hannoverům, Saxe Coburg Gothským – Windsorům. Za co s Bourbounami bojovali, na to i dojeli.
  • V roce 1914 se Konde vrátili do Petrohradu ( Xikrik na řece Novogor ) aby se osobně zúčastnili války s Německem, za osvobození Ruska od německé okupace, trvající od 1917 – 1858 = 59 let okupace. V Petrohradě se tehdy povídalo, že se do Ruska vrátila Bílá emigrace.
  • 1.(14.) září roku 1917 podepsalo Německo kapitulaci Rusku – ARMII, vrátilo ARMII celou ruskou zemi zabranou Pruskem. Země jako Švédsko, Finsko, SSSR, Polsko, Francie, Anglie a Německo byly vráceny ARMII.
  • V letech 1917 – 1921 bojovala Sovětská armáda, za Smrt Ruska a za definitivní konec  Ruské Říše ARMII Konde, Andělů Karusů – Boží Vojenskou Republiku, proti reakční armádě Konde, Bílých Generálů.




Pro podrobnější informace si prohlédněte forum "Летоисчисление, даты,календари". (Letopočty, datumy a kalendáře)

Veškeré mnou zaznamenané rozdíly, jsou na rozdíl od ostatních historiků v tom, že jsem stavěla na skutečných událostech a na skutečných životních vzpomínkách lidí, pamětníků událostí francouzské revoluce z let 1853 – 1921.

Alexandra Římská, r. 2013, Anno Domini 661

Překlad: Martin Prince  03.2015

Písemnou komunikaci s Alexandrou - přes sekci stránek "Обратная связь", elektronickou poštou, soukromou zprávou z těchto stránek,  provádějte prosím pouze při důvěrných a osobních informacích, které se netýkají konkrétních témat zde uvedených.
Прикрепления: 4733697.jpg (139.7 Kb)
 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 17:57 | Сообщение # 2
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline

Pojmy a Definice



 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 17:58 | Сообщение # 3
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline

Pojmy a Definice

 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 17:59 | Сообщение # 4
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   1. část            Úder
http://armycarus.do.am/publ....9-1-0-4 

 

Bohem  prokletá   Sparta
 

Petrohrad, až do našeho středověku, byl hlavním městem zničené civilizace Kozáků, kteří jej nazývali Sparta. 

V současnosti nám známí kubánští Kozáci, jsou dávní Řekové – Heléni, obyvatelé zničené Sparty, se svým starořeckým jazykem a fanatickou starořeckou demokracií. Tehdy ve Spartě panovalo takové otroctví, že po vyslovení slova „demokracie“ , se i po šesti stech letech otevírá Kozákům nůž v kapse. 

Až do středověku, byl původní centralizovaný stát s hlavním městem, v tom samém Petrohradě: „Věčném městě Armii“. Nebyl tehdy tím SSSR, ani Ruskem, ale Atlantidou. Tehdejší petrohradská Inteligence započala se svou revolucí proti vládě Atlantidy i proti všem Atlanťanům. 

Inteligence bojovala za vlast, ostatně tak, jako vždy, do středověku se ve Spartě děly ty stejné věci, jako v Leningradě za SSSR: socialismus, komunismus a demokracie – Sovětská vlast sovětského národa. 

Atlantida podmaněná Inteligencí, rozběsněná starořeckou demokracií nevydržela a přikázala dlouho žít.  Celý svět se zmítal jednou krizí za druhou a řítil se ke svému zániku neuvěřitelnou rychlostí a silou, což bylo na počátku 14. století jen otázkou času. Tedy ne „JAK“, ale „KDY“ ? 

Potom přišla válka. Co že to bylo za válku? To Kozáci neupřesnili, řekli pouze to, že představitelé státu, poslanci, uspořádali válku. 




Úder
 
Do středověku zahynul Svět a vše co na něm zbylo. A co tam zahynulo? Nikdo už nic neví. 

Kubánští Kozáci řekli, že to byli oni, kteří uspořádali ve středověku revoluci v Petrohradě a za to je rozemleli na kosmický prach. V přibližném rozmezí  let 1329 a 1332 n.l. přiletěly gigantické vesmírné lodě a nastal ÚDER. 

Úder nastal v rozmezí let 1329 – 1332 n.l., ne dříve r. 1329 n.l. a ne později r. 1332 n.l. 

A tak jednou, v krásný den demokratické Sparty, nestačili vojáci honit lidi po ulicích a silou je tlačit do Labyrintu, ve kterém pak lidé seděli dvě hodiny a nic nechápali, odpovědi na otázky se jim nedostávalo. Následně začal úder. Předkové přeživších Kozáků, kteří tehdy ve městě žili, měřili počátek a konec úderu.  Ten trval přesně  1h. 45min. Za dobu úderu  byla všechna města světa srovnána a proměněna na kosmický prach, včetně fauny, flory a zbytku lidí, kteří se pohybovali na povrchu země. Tehdy padla  všechna města světa současně, se vším co na celé planetě Zemi bylo.  Zkáza po úderu byla tak velká, že jej Popové  Ruské pravoslavné církve pojmenovali Apokalipsou.
 

Lidé, kteří se během úderu nacházeli v Labyrintu, hluboko pod zemí, mohli skrze kamerový systém vidět, co se děje na povrchu.  Mohutné kamenné domy se během úderu řítili k zemi jako domečky z karet. Ohromné bloky kamenných domů létaly vzduchem, jako stébla unášená větrem. V čase úderu pod městem praskla zemská kůra, rozestoupila se a průrvu začaly plnit vody světového oceánu. Tím vznikla řeka Něva, kterou ještě na konci 19. století, na památku a pro svůj rozmarný mořský charakter nazývali „Moře-Oceán“. Něva si pamatuje, že tehdy byla mořem, proto jsou současné povodně spojeny s mořským původem Něvy. Po takto vedeném úderu tekly i vody v řece Volchov čtyři dny opačným směrem.

Švédsko bylo srovnáno se zemí kompletně celé, současní archeologové si myslí, že do středověku byla ve Švédsku 300 let mrtvá zóna a lidé nežili po celé zemi. Po archeologických vykopávkách se zjistilo, že na území Švédska byla vysoce rozvinutá civilizace, s bohatým státním útvarem, který prováděl obchodně směnné operace s celým světem. A najednou se stalo, že na území Švédska 300let nikdo nežil a stalo se Mrtvým světem. 

Na počátku středověku přišli do Švédska jejich staří znamenití Vikingové, „Lidé z Rusa“ a svou podnikavostí vytvořili pro švédy nám známé současné Švédsko, veškerá města, ve kterých dříve žili tito Vikingové „Lidé z Rusa“ a také švédský stát Lidu z Rusa. Do r. 1905 n.l. byl ve Švédsku státním jazykem ruský (latinský) jazyk Lidu z Rusa.  "Ruský-Latinský, těch co přišli s  Rusem". 
Ale to již bylo za Andělů. 

Náhle, po Úderu, se přes celé území nám známého současného Německa (SRN)  přelila obrovská vlna, obrovská stěna vody, která na své cestě  brala, ničila a smetala vše živé, co v čase Úderu zůstalo. Po takové vlně se území Německa stalo jednolitou pláží, nerostly žádné byliny, žádná tráva, žádné keře, žádné stromky. Všechny „divoké“ lesy současného Německa, tak jak je známe, vysázeli ve středověku kubánští Kozáci, bývalí Řekové – Heléni ze zničené Sparty. 
Ale to také bylo již za Andělů. 

Jakmile na Zemi vše zahynulo a vymřelo, vesmírné lodě, ze kterých přišel Úder se otočily a odletěly do vesmíru. Více se již nikdy nevrátily a více je nikdo nikdy neviděl. 




Nastal ukrutný hlad. Táhnul se ne deset, ne dvacet let, ale mnohem déle. Od velkého hladu začali lidé bláznit a započal kanibalismus -  lidožroutství.  To byla ta doba, kdy živí záviděli mrtvým, přítel se bál přítele, nikdo nikomu nevěřil. Byla to doba, kdy člověk,  který viděl stopy člověka v prachu, se polil  studeným potem, vzal nohy na ramena a utíkal na druhou stranu, aby jej nedohnali, nevysledovali, neumlátili a nesnědli. 

Kozáci říkali, že tehdy začala první válka mezi lidmi a opicemi – lidožrouty. 

Provedeme chronologii  shody se všemi třemi kalendáři: slovanským, Armejským a sovětským: německo-židovským kalendářem sociálních demokratů. 

Průběh události mezi roky: 

Podle kalendáře Rudých (sovětský)      1332 - 1352 n.l. 

Podle Armejského kalendáře                1332  - 1352 = 20 let do naší éry : ARMII 

Podle slovanského kalendáře                6860 – 20 let = 6840 let od Uzavření míru v Nebeském chrámu 

Místo události: současný Petrohrad: Věčné Město Mrtvých, Hlavní město Země Mrtvých, Hlavní město zničeného Světa. Ochránce tajemství zničené Planety. 

Александра Римская, ноябрь 2013 г., 661, Anno Domini. Xikrik to river Novogor
 
Alexandra Římská,  listopad 2013, 661 Anno Domini, Xikrik to river Novogor 
Překlad: Martin Prince  03.2015
 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 17:59 | Сообщение # 5
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   2. část               Jak padla Sparta
http://armycarus.do.am/publ....9-1-0-5 


Po úderu na Zemi vyběhli obyvatelé Spartyz Labyrintu a viděli, že celé město leží v ruinách. Vše bylo zničeno. Přežila jen ta stará část Sparty, která byla vybudována ještě před Atlanty.

Bez příkazu senátorů, pouze ze své vlastní iniciativy začal celý národ stavět velké kamenné hradby kolem Starého města, jedinou dochovanou částí města. Sparta se tak rázem změnila na hrad, na vojenskou pevnost.

Po vesmírném bombardování a ostřelu, nastal ukrutný hlad, který netrval deset, ani dvacet let, ale mnohem déle. Ze samého hladu začali lidé bláznit a přišel kanibalismus. Kanibaly, lidožrouty nazývali opicemi. Nastala první válka mezi lidmi a opicemi, mezi Kozáky a lidožrouty.

Život mimo město byl životu nebezpečný, všichni měli z lidožroutů strach. Přeživší lidé se rozprchli po různých směrech, aby si před nimi zachránili holý život. Bezpečno bylo pouze v hradbách Sparty, její vysoké kamenné zdi a městská stráž zajišťovaly ochranu před výpady lidožroutů.

Tehdy se poslanci, zástupci města a žreci(pohanští knězi) zásobovali vším možným. Žreci potřebovali materiální oběti, proto spílali lidem, že přestali věřit Bohům a Bohové se za to na lid a na celou Spartu rozhněvali. Žreci obvinili národ, že lidé na Bohy zapomněli a přestali Bohům přinášet oběti, proto Bozi začali lidi trestat, proto je třeba donášet žrecům dary (jídlo), aby Bohy usmířili. Teprve až potom Bozi lidem  odpustí a spasí Spartu i se všemi lidmi.

Lidé žrecům uvěřili a nosili jim z posledního, co měli. A žreci jedli, pili a zpívali. Libý dým z chrámů stoupal do nebe a zpěv žreců byl slyšet široko daleko. Ale Bozi neslyšeli, byli hluší ke strádání lidí, modlitby žreců nevnímali.



Poslanci denně zasedali v senátu a vydávali nové a nové zákony, jenže ty nefungovaly, nic konkrétního pro záchranu Sparty a národa poslanci neudělali, jen bylo hůře a hůře, přicházelo hladovění.

Tehdy se národ sešel a vydal se k senátu, aby senátory na Senátním náměstí vyzval k tomu, že pokud nemohou s celou situací nic dělat, tak ať z vlády odstoupí a lidé si převezmou vládu do svých rukou a udělají vše pro záchranu Sparty a celého národa.

Dále lidé požadovali, aby poslanci zakázali činnost žreců ve Spartě, protože ti svedli se svými Bohy národ na scestí. Žádní Bozi je nespasí, lidé sami musí vymyslet, co udělat pro záchranu sebe, národa a Sparty.

Poslanci souhlasili s tím, že se vlády vzdají a předají svou moc do rukou lidu. Ale v tom se na náměstí vřítili žreci, protože se mezitím doslechli o tom, že lidé od senátorů požadují zákaz žreců a že senátoři s tím souhlasí.

Žreci křičeli na lidi a na senátory, strašili je hněvem svých Bohů a požadovali po senátorech, aby na lidi povolali vojsko a vojáci aby lidi rozehnali. Požadovali také, aby neposlušní lidé byli přísně potrestáni.

A tak senátoři poslechli žrece a povolali na lidi vojsko a vojáci zahájili palbu, započalo vybíjení národa. Lidé utíkali ze Senátního náměstí a vojáci se za nimi rozeběhli a započali je honit, ulice přilehlé k Senátnímu náměstí byly zatarasené vojáky, všude ležela mrtvá těla občanů města a vojáci běželi a přeskakovali přes mrtvoly a dobíjeli raněné.

Lidé utíkající do svých domovů se nejprve schovávali v nejbližších domech a když viděli, že poblíž nejsou žádní vojáci, vycházeli z úkrytů, shromažďovali se do skupinek a vyprávěli si, co se na Senátním náměstí stalo. Bylo jim jasné, že žreci jim nic neodpustí, že si na ně teď ve dne netroufnou, ale v noci že je rozespalé po jednom pochytají a pozavírají do vězení, ze kterého se živí nedostanou.

Tehdy se lidé, kteří byli na Senátním náměstí rozhodli, že z města odejdou, protože život ve městě už není možný a je dokonce životu nebezpečný. Bylo pozdní odpoledne, na útěk zbývaly už jen dvě hodiny, po setmění vojáci zavírají městskou bránu a potom by zůstali jako myši v pasti. Mnoho času na vychystávání nebylo, stejně tak nebylo možné si brát mnoho věcí, protože je nebylo kam dát. Pouze to nejnutnější. Starce, ženy a děti posadili na povozy a odešli z města. Koloně vozů započala dlouhá cesta, nastalo putování národa.



Lidé chtěli najít místo, kde by si vybudovali stejné město, jako byla jejich Sparta. Dlouho putoval národ, po celém světě, ale nebylo pro ně místo, nikde na Zemi. Spolu s nimi putovala bída a utrpení. Když byli daleko od Sparty, na cizím neznámém území, tehdy se doslechli, že Sparta byla napadena, byla celá zničená a všichni, kteří v ní žili byli pobiti. Prý nikdo nepřežil.

Lidé chtěli běže zpět do Sparty, na pomoc, ale ukázalo se, že zabloudili, nemohli najít cestu zpět. Mapy, které si vzali s sebou jim nebyly nic platné, nedalo se podle nich orientovat, byly zničeny orientační body, města vymřela, nebo byla srovnána se zemí.  Nikdo nevěděl, kudy jít a nikdo jim nemohl říci,  na kterou stranu se otočit, aby došli do Sparty.

Kozáci se smutkem prožívali strašlivou smrt svého národa a zničení Sparty. Říkali si, že neudělali dobře se svým odchodem z milované Sparty a brali na sebe vinu, i když vina nebyla na jejich straně. Udělali jen to, co museli a co bylo nutné.

To, co se ve Spartě stalo, to Kozákům vyprávěli cizí lidé: Jednoho rána se měšťané probudili a ve městě bylo podivné, slyšitelné ticho. V noci byl hlomoz, ale teď podivné ticho. Lidé vyšli do ulic a chodili po městě aby zjistili příčinu toho ticha, až nakonec zjistili, že v noci z města odešli senátoři, zástupci města, žreci, celá elita a spolu s nimi i vojáci, jako jejich ochrana. Obyvatelstvo Sparty tak bylo jejich vládou opuštěno. Nejen to, že opuštěno, senátoři si s sebou vzali veškeré zásoby potravin, všechny zbraně, pobrali vše důležité, co ve městě bylo a odnesli to s sebou.

Následně byla Sparta napadena. Sparta padla, spolu s ní všichni, kdo v ní žil, nikdo nepřežil.

Již dlouhou dobu před příchodem ARMIE  bývala Sparta městem mrtvých, strašidelné království smrti, pokryté pavučinami. Všechny dveře bytů a vchody do domů vypadaly jako po vloupání, dveře buď ležely na zemi, vyvalené ze zárubní, nebo visely na jednom pantu.

Vojáci ARMIE nejprve ničemu nerozuměli, mysleli si, že se lidé polekali příletu jejich kosmických lodí a schovali se. Proto dlouho chodili po městě, křičeli a volali lidi. Ale nikdo se neozýval, nikdo neodpovídal, dokonce ani psi neštěkali zpoza vrat, aby ochránili své pány. Po celém městě nebyl jediný pes. Ničemu nerozuměli, rozhodli se proto, že obejdou domy a budou v nich hledat lidi, obcházeli tedy všechny domy, hledali ve všech místnostech, obhlíželi podkroví a hledali ve sklepích, podívali se do každého rohu, do každé skříně. Nikde nikoho, jako by se do země všichni propadli.

Vojáci ARMIE ničemu nerozuměli, na ulicích se neválely, žádné mrtvoly, nebyly poházené žádné zbraně, které by poukazovaly na to, že se tady bojovalo a lidé byli zabiti. Ale město vypleněné nebylo, všechny věci v domech byly na svých místech, dokonce v některých pokojích byly věci rozházené tak, jako by někdo ve velkém spěchu balil k  odchodu.

Potom si ale začali všímat nesrovnalostí, nejprve zaměřili pozornost na vylámané dveře, na to, že na městských hradbách nepochodovaly stráže, na to, že velká městská vrata byla rozbitá a nebyla zavřená. Zaměřili se na díry v městských hradbách, zřejmě byly podrobené útoku zvenčí, stejně jako spousta jiných detailů, které nebyly zřejmé na první pohled.

Skupina vojáků odešla hledat do blízkého lesa, v naději, že se v něm lidé schovali. Pročesávali jej celý, v okruhu celého města, ale neviděli žádné vyšlapané pěšinky, žádné stopy po ohništi, žádné zemljanky, prostě žádná přítomnost člověka, dokonce ani psi, ti věční průvodci lidí, nikde žádný nebyl.




Město bylo velké a nádherné, vojákům ARMIE se moc  zalíbilo.

Bylo zřejmé, že bývalo bohatým obchodním městem, tolik peněz, kolik bylo potřeba na zaopatření  jeho chodu, na to se jednou válkou nezíská. Na to je potřeba provádět mnoho obchodních transakcí, hodně obchodovat. Přitom všem bylo jasné, že je město velmi staré a stojí tu mnoho let a že jej jeho obyvatelé  milovali. Všechno bylo vytvořeno tak, aby život v něm byl pohodlný, nikde nebyly dřevěné boudy, všechny budovy byly postaveny z kamene.

Ale všechny krásné velké domy a paláce již nesly známky narušení, protože v nich dlouho nebydleli žádní lidé, ulice a náměstí zarostly trávou, protože po nich nejezdili a nechodili lidé. Skrze kamenné dláždění cest a náměstí již prorůstaly keříky a náletové dřeviny, město začal pojídat les. Odtokové kanály byly zarostené vodomilnými rostlinami.

Vojáci ARMIE nahlas přemýšleli: „Co se tadystalo? Kam se poděli všichni lidé? Jaké to problémy je vyhnaly z města?“

Když jeden z oddílů vojáků zrovna pročesával „svůj“ dům, druhý oddíl zrovna stál pod stromem na vnitřním nádvoří a vojáci mezi sebou družně hovořili, sdělujíc si své dojmy a myšlenky. Najednou, mimoděk, jeden z mladých vojáků, který byl plný emocí a hněvu z neúspěchu při hledání, ze vší síly kopl špičkou boty do hromady odpadků, která ležela na místě, kde zrovna stáli. Spolu s tlejícím kompostem a zbytkem loňského listí vyletělo i několik ohlodaných lidských kostí. Vojáci si uvědomili, že takovéto hromady odpadků viděli na jiných dvorech, ale nevěnovali jim pozornost, protože si mysleli, že senátoři města tehdy nenechali vyvézt odpad.




Mlčky se jeden na druhého podívali, vtrhli na ostatní dvory domů, kde si všimli stejné hromady, o kterých si mysleli, že jsou to hromady listí a odpadků. Na druhém dvorku bylo to samé, vojáci běhali od dvoru ke dvorku, všude to stejné.

Všechny vnitřní dvorky Starého města a starých aristokratických čtvrtí byly zaplavené hromadami ohlodaných lidských kostí. Jasné je, že zvířata která by ohlodala lidské kosti, určitě by je nevynášela v koších z bytů Starého města a nesypala by je na hromady na dvorcích domů.

Andělé tehdy třásli Slovany jako hruškami,aby z nich dostali odpověď, kdo to udělal? Nebo aby alespoň na někoho ukázali. Ale Slované se jen vymlouvali, že nic neví, nebo dokonce předstírali, že nerozumí lidské řeči. Za tu dobu zapomněli lidskou řeč.

Andělé ve městě mrtvých nepobyli ani pár dnů, v tom přišel útok opic - lidožroutů. Armejci vyšli z města, útok opic – lidožroutů odrazili, ale podobných útoků bylo ještě několik. Opice potom město obcházely velkým obloukem.

Po všech divokých lesích se roznesla zpráva, že se ve Městě mrtvých objevili Nebeští lidé.

Spolu s  Nebeskými lidmi do Města mrtvých přišel i život, město obživlo. Nebeští lidé porazili opice a opice se jich velmi bály.

Ze všech divokých lesů se k městu začali scházet lidé, kteří přežili. Bylo jich málo, ale – žili. Málokdo k městu přijel s rodinou na voze, častěji přišli pěšky, po jednom v tajnosti, po nocích, přes divoký les, se strachem z lidožroutských opic. Byla to doba, kdy se jeden člověk bál druhého, nikdo nikomu nevěřil. Byla to doba, kdy člověk, který uviděl lidské stopy v prachu, polil se studeným potem, vzal nohy na ramena a utíkal na druhou stranu, aby jej nenašli, nedohnali, neubili a nesežrali.

Александра Римская, ноябрь 2013 г.,661, Anno Domini. Xikrik to river Novogor
Alexandra Římská,  listopad 2013, 661 Anno Domini, Xikrik to river Novogor
Překlad: Martin Prince 03.2015
Прикрепления: 3942763.jpg (165.9 Kb) · 3791466.jpg (69.7 Kb) · 2138446.jpg (186.1 Kb)
 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 18:00 | Сообщение # 6
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   3. část

 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 18:00 | Сообщение # 7
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   4. část

 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 18:00 | Сообщение # 8
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   5. část

 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 18:01 | Сообщение # 9
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   6. část

 
MargaritaДата: Понедельник, 23.03.2015, 18:01 | Сообщение # 10
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   7. část

 
MargaritaДата: Воскресенье, 05.04.2015, 13:39 | Сообщение # 11
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   8. část 


 
MargaritaДата: Воскресенье, 05.04.2015, 13:40 | Сообщение # 12
Генерал-полковник
Группа: Администраторы
Сообщений: 1099
Статус: Offline
Chronologie.   9. část  

 
Форум » Тематические форумы » Chronology and articles for foreign readers » Chronologie a články v češtině » Stručná chronologie. Pojmy a Definice (Stručná chronologie. Pojmy a Definice.)
  • Страница 1 из 1
  • 1
Поиск:

Архангел МихаилВойна на НебеОбстрелКак погибла СпартаГеоргий Победоносец

Copyright Сандра Римская © 2013 - 2024 Сделать бесплатный сайт с uCoz